Pro srovnání, průměrný podíl šedé ekonomiky v Evropské unii činí 17,9 %. Nejlepšími zeměmi jsou Rakousko (7,2 %) a Nizozemsko (8,5 %), zatímco nejproblematičtějšími jsou Bulharsko a Rumunsko, kde se více než 30 % ekonomiky nachází mimo legální regulaci. Nejbližší sousedé Česka, jako Slovensko (13,5 %) a Polsko (22,1 %), mají vyšší podíl šedého sektoru.
Šedý sektor: kdo se podílí?
Hlavními ohnisky stínové ekonomiky zůstávají následující odvětví:
- Výroba a stavebnictví – až 36 % činností zde probíhá mimo oficiální účetnictví, což souvisí s vyplácením mezd „v obálkách“ a dalšími nezaznamenanými činnostmi.
- Obchod, ubytování, stravování – v tomto sektoru dosahuje podíl šedé ekonomiky 50 %, včetně skrytých zisků a podhodnoceného vykazování příjmů.
- Drobné služby – sem spadají soukromé chůvy, umělci, fitness trenéři, ale také zahradníci nebo uklízečky, jejichž práce je často placena v hotovosti bez zohlednění daní.
Experti analytických českých společností zdůrazňují, že pandemie COVID-19 a následné ekonomické výzvy, včetně války na Ukrajině, opět rozšířily šedou zónu a přiměly část lidí vrátit se k soukromým a neformálním metodám výdělku.
Jak snížit šedou ekonomiku?
Jedním z řešení pro boj s daňovými úniky je růst podílu digitálních plateb. Podle Jana Šarapatky, ředitele české pobočky Kearney, Česko zaostává za průměrem EU v používání bezhotovostních transakcí. Růst digitálních plateb o 1 % ročně může přidat až 5 miliard korun ročně do HDP země a zvýšit daňové příjmy přibližně o 2 miliardy korun.
Kromě toho experti poukazují na nedostatky ve státní politice. Elektronická evidence tržeb (EET), zavedená vládou Andreje Babiše (ANO) a mající za cíl bojovat proti stínové ekonomice, byla pozastavena během pandemie a zrušena současným kabinetem pod vedením premiéra Petra Fialy (ODS). Úřady to vysvětlily nízkou účinností systému, jelikož se počet transakcí po zrušení EET nezmenšil, což popírá možnost znatelných zlepšení.
Avšak ne všichni experti s tímto souhlasí. Například Michal Skořepa z České spořitelny se domnívá, že EET by se měla nejen zachovat, ale i rozšířit, což by mohlo zlepšit transparentnost v mnoha sektorech ekonomiky.
Cesta ke snížení šedé zóny
Závěrem, šedá ekonomika v Česku: více než bilion korun ročně mizí ve stínu. Země vykazuje relativně stabilní výsledky v boji proti šedé ekonomice, zejména ve srovnání s mnoha jinými zeměmi EU. Nicméně, jak poznamenal Jan Šarapatka, země má ještě před sebou dlouhou cestu k tomu, aby se přiblížila lídrům – Rakousku a Německu. Podpora digitálních technologií, zlepšení finanční gramotnosti a posílení státní kontroly mohou Česku pomoci snížit objem ekonomiky skryté ve stínu a vrátit miliardy korun do legálního oběhu.
